Mgr. Jan Vrba se vyjadřuje ke konkurenčnímu prostředí v odpadovém hospodářství
Koncept rozšířené odpovědnosti výrobce (anglicky Extended Producers Responsibility - EPR) byl poprvé zaveden ve Švédsku v roce 1990 na návrh profesora Thomase Lindhquista, odborníka na otázky životního prostředí na univerzitě v Lundu. Rozšířená odpovědnost výrobce byla definována jako strategie k dosažení menšího negativního vlivu výrobku na životní prostředí zvýšením odpovědnosti výrobce za celý životní cyklus výrobku, zejména za zpětný odběr, recyklaci a konečnou likvidaci výrobku. Postupně se strategie EPR dostala i do legislativy EU a odsud se rozšířila do všech členských států. Dnes se jedná o jeden z hlavních pilířů odpadového hospodářství EU.