Před deseti lety stál u zrodu recyklace elektrozařízení v České republice a neziskové společnosti ASEKOL. Janu Vrbovi a jeho týmu z ASEKOLU se díky inovativnímu přístupu podařilo Česko zaplavit červenými kontejnery a naučit Čechy třídit nejen velké elektrospotřebiče, ale i ty drobné. "Když v srpnu 2015 začal na základě evropských směrnic platit zákon o odpadech upravující zpětný odběr a recyklaci elektrospotřebičů, třídili Češi něco málo přes 2 kg elektrozařízení na osobu ročně. Dnes je to 5 kg vráceného vysloužilého elektrozařízení na osobu a rok, což znamená, že o čtvrtinu překračujeme závazné evropské směrnice," říká předseda představenstva neziskové společnosti ASEKOL Jan Vrba. Češi tedy dokázali během deseti let objem vrácených spotřebičů na osobu více než zdvojnásobit. Patří k jasným leaderům střední a východní Evropy a množství sebraného vysloužilého elektrozařízení je srovnatelné se západními evropskými státy.

Vy jste byl v roce 2005 přímo u zrodu systému zpětného odběru elektrozařízení. Jak vlastně funguje? Zpětný odběr se opírá o kolektivní systémy. Například systém ASEKOL založili významní dovozci a výrobci elektrozařízení. Ti totiž mají od roku 2005 povinnost zajistit a financovat zpětný odběr, oddělený sběr a ekologické zpracování použitých spotřebičů od občanů i firem. A zajištění zpětného odběru právě přes kolektivní systémy je nejefektivnějším řešením jak z pohledu správy sběrné sítě, tak ekologické recyklace. Jak je v Česku upraven zpětný odběr elektrozařízení? Zpětný odběr je zajišťován podle zákona o odpadech a upraven vyhláškou. V přípravě je však zcela nový zákon o výrobcích s ukončenou životností. Ten by měl v budoucnu řešit oblast nakládání s použitými výrobky, které doposud spadaly právě pod režim zpětného odběru. To, zda ministerstvo životního prostředí podpoří výrobce, kteří mají zájem prosazovat v odpadovém hospodářství tržní podmínky, nebo podlehne tlaku odpadářských firem, které se neumí nebo nechtějí přizpůsobit novým podmínkám, a zakonzervuje nezdravé poměry v odpadovém hospodářství na další období, ukáže jen čas. Jakou pozici má společnost ASEKOL na českém trhu? V rámci rozsahu, kvality poskytovaných služeb a efektivity ekologického zpracování je ASEKOL jasnou jedničkou. ASEKOL si totiž dlouhodobě udržuje pozici inovátora. Neustále se snažíme přicházet s novými nápady, jak lidi motivovat, aby třídili více, a navíc se nám to daří. Za deset let fungování odevzdali lidé ASEKOLU k ekologické recyklaci téměř 140 tisíc tun vysloužilého elektrozařízení. Pro představu to je kupříkladu váha 2917 plně naložených nákladních aut nebo 67 vesmírných raketoplánů Endeavour. Jakým způsobem tedy motivujete lidi, aby třídili více? Naší filozofií je recyklaci lidem co nejvíce usnadnit. Pokud se někdo chce chovat ekologicky, mělo by to pro něj být jednoduché a příjemné. Vezměte si třeba červené kontejnery na vysloužilé elektrozařízení. S jejich instalací jsme přišli jako první v celé Evropě. Rozumíme tomu, že se lidem nechce do sběrného dvora kvůli kalkulačce, telefonu nebo fénu, i tomu, že jim vadí doma schraňovat staré či rozbité spotřebiče, než se jim vyplatí s tou krabicí plnou věcí do sběru odjet. Speciální nádoby proto dnes stojí vedle dalších barevných kontejnerů určených pro třídění plastu, papíru nebo skla, kam jsou již občané zvyklí odpad odnášet. Cestou do práce tak můžou vzít jak sešlápnuté lahve, tak vysloužilou žehličku, a obojí jednoduše vyhodit. A co děti? Ano, co se v mládí naučíš… S edukací začínáme již na mateřských a základních školách. Neopomíjíme ale ani středoškoláky. V rámci projektu Recyklohraní, do kterého se již zapojilo téměř 3300 škol, učíme děti hravou formou o problémech životního prostředí a nutnosti recyklace. V průběhu školního roku vyhlašujeme zajímavé úkoly s environmentální tematikou, děti se mohou zapojit do nejrůznějších sběrových akci a pedagogové ke své práci mohou využívat učební materiál. Máte pocit, že si lidé na červené kontejnery již zvykli? Přeci jen, máme nádoby na papír, sklo, plasty, nápojové kartony, bio odpad, elektro – není toho již příliš? Z našich statistik vyplývá, že červené kontejnery výrazně přispěly k recyklaci právě drobných spotřebičů, u nichž je největší riziko, že je lidé hodí do běžné popelnice na směsný odpad. Zatímco v roce 2009 vrátili lidé zhruba 3700 tun drobného elektra, loni to bylo již přes 5500 tun, tedy téměř o 50 % více. Takže to funguje. Další typy sběrných nádob nabízí ASEKOL do škol, obchodních center, kancelářských budov či přímo do prodejen elektro. Unikátnost odběru vysloužilého elektra v ČR spočívá právě v rozsáhlosti sběrné sítě, jež nemá v Evropě obdoby. Jen ASEKOL poskytuje téměř 17 000 sběrných míst. Co všechno se z elektrozařízení vlastně recykluje? To se samozřejmě liší spotřebič od spotřebiče, u některých se míra recyklace pohybuje kolem 50 %, u jiných je mnohem vyšší. Z mobilních telefonů umíme recyklovat až 90 % materiálu. Zužitkuje se plast, železo, měď, ale i řada drahých kovů. Například plasty jsou dále využívány zejména v automobilovém průmyslu. Nákladově a technologicky nejnáročnější na ekologické zpracování jsou televize a lednice, které v odevzdaných elektrozařízeních výrazně převažují. Postará se ASEKOL rovněž o toxické látky? Samozřejmě, hlavní je pro nás ochrana životního prostředí. Dodržujeme ty nejpřísnější evropské standardy. Například mobilní telefony obsahují toxické olovo a arsen. Pokud skončí mobil na skládce, dostanou se do půdy, nebo dokonce do vody. Přitom je tak jednoduché ho vyhodit například do červeného kontejneru. ASEKOL je velmi aktivní rovněž v oblasti společenské odpovědnosti. Přibližte nám vaše projekty. Snažíme se pomáhat ve třech hlavních oblastech. První z nich je spolupráce s chráněnými dílnami. Jsem pyšný na to, že ASEKOL je největším poskytovatelem práce pro osoby se zdravotním postižením v rámci celého sektoru českého odpadového hospodářství. V sedmi chráněných dílnách poskytujeme práci 150 lidem. Druhým pilířem je pomoc dětským domovům, nemocnicím nebo azylovým domům. Pořádáme celostátní kampaně zaměřené na výběr nepoužívaných funkčních telefonů a počítačů Věnuj mobil a Věnuj počítač, které po repasi následně věnujeme dětem v dětských domovech. A konečně třetím pilířem je Fond ASEKOL, jehož prostřednictvím již sedm let obcím a krajům pomáháme zlepšovat podmínky zpětného odběru elektroodpadu. Doposud jsme podpořili přes 350 projektů celkovou částkou 19 miliónů korun.