V Praze se konal pátý ročník tradiční mezinárodní konference Zpětný odběr 2015

Dne 19. května 2015 proběhl v Žofínském paláci slavnostní pátý ročník mezinárodní konference Zpětný odběr. Více než čtyři stovky posluchačů zde oslavilo 10 let od začátku recyklace elektrospotřebičů v České republice a založení kolektivního systému  ASEKOL. Téma konference se tedy logicky nabízelo. Jakou pouť urazil zpětný odběr elektrospotřebičů v České republice a v zahraničí? Jsou současná pravidla nastavena správně a účelně?  Významní tuzemští a zahraniční hosté během série přednášek a odpolední panelové diskuze společně zhodnotili, zda si dosažené výsledky oslavu zaslouží.  

Odevzdané elektro v červených kontejnerech pomáhá zdravotně postiženým

Slavnostní konferenci zahájil Václav Krása, ředitel Národní rady osob se zdravotním postižením. V symbolickém úvodu se zamyslel nad současnou společností. Jak lze propojit ekologii se sociální problematikou? „Euroatlantická společnost se ocitá ve fázi, ve které si plně uvědomuje úbytek zdrojů a jejich nerovnoměrné rozložení. Ve společnosti vzniká řada skupin, které jsou na okraji. Obojí vytváří nestabilitu. Frustrace a nespokojenost s životem jsou právě ty důvody, které vedou k destruktivním tendencím ve společnosti. Proto je spolupráce Národní rady osob se zdravotním postižením na Zpětném odběru a projektu Koruna za kilo zcela logická,“ vysvětlil Krása. Koruna za kilo má za cíl podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením, příkladně tedy propojuje ekologii se sociální problematikou.

Rozšířená zodpovědnost výrobců v průběhu čtvrtstoletí v ČR i Evropě

Pro Thomase Lindhqvista, je letošní rok taktéž významným výročím. Před 25 lety poprvé mluvil o myšlence rozšířené zodpovědnosti výrobců, která stála na začátku dlouhé cesty k letošnímu výročí.  Zhoršující se situace s odpady a ubývajícími zdroji ho vedla k přesvědčení o nutnosti opětovného využití výrobků. V roce 1990 tak byl položen základní myšlenkový kámen recyklace. Lindhqvist přišel s návrhem, jak se vyvarovat hrozících ekologických problémů? „Hlavním východiskem je motivovat výrobce zboží k větší odpovědnosti. Usnadnit recyklaci již ve fázi designu a výroby!“ řekl Thomas Lindhqvist. A co podle něj všichni zúčastnění za 25 let dokázali? „V globálním měřítku dosáhla tato myšlenka přijetí a vznikl nový recyklační průmysl, který se graduálně zlepšuje,“ uzavřel Lindhqvist.    

Jaký pohled na teorii zaujímají sami výrobci, kterých se bezprostředně týká? Na tuto otázku odpovídala Korrina Hegarty ze Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů se sídlem v Bruselu. Podle ní výrobci během let uznali jejich zodpovědnost směrem k životnímu prostředí. Nyní podporují dlouhodobé ekologické zájmy a neustále své produkty inovují.

Korrina Hegarty dále představila evropskou směrnici WEEE, která je výsledkem nejen jejich snažení. Blížíme se tak k době, kdy budou státy prostřednictvím WEEE politiky čím dál více tlačeny sesbírat tolik elektra, kolik na trh uvedou. Závěrem zdůraznila: „Recyklace bude vždy a neodmyslitelně spojena s vysokými náklady. Tyto náklady však mohou být vyváženy přínosy z recyklovaných materiálů.“

Ladislav Trylč z Ministerstva životního prostředí navázal: „Od roku 2005 docházelo k prudkému nárůstu sběru elektrozařízení. V současnosti se České republice daří odebrat přibližně 30 % výrobků, které se uvedou na trh. Vzhledem k tomu, že Evropská unie od roku 2016 dává cíl minimálně 40 %, myslím si, že budeme mít co dělat.“ Takto zhodnotil výzvy, které zpětný odběr v budoucnosti čekají. Přesto pochválil činnost kolektivních systémů: „Zde je nutno říci, že kvalita činnosti se liší.“ ASEKOL ocenil za jedny z nejlepších výsledků sběru a úspěšné osvětové programy.

Zkušenosti z koordinačních center

Český zpětný odběr stojí před řadou výzev. Blíží se zvyšování cíle, který musí Česká republika sběrem každoročně naplnit. Jak se k tomuto úkolu postavit? O své zkušenosti se přijel podělit Andreas Schuh z Koordinačního centra sběru elektroodpadu v Rakousku, které řídí Ministerstvo životního prostředí. Koordinační centrum zde slouží k rozdělení podílů elektra, které musí jednotlivé kolektivními systémy sesbírat. Mezi další funkce centra patří kontrola, nakládání s daty a řízení jednotné, celostátní PR komunikace. Podobnou ukázku dobré praxe s obecenstvem sdílel Peter Valent, ředitel Koordinačního centra sběru elektroodpadu na Slovensku. Valent slovenský systém zpětného odběru vylíčil jako funkční. Vynikající úroveň slovenského zpětného odběru však připsal kvalitní legislativě. Velké očekávání v sousední zemi totiž vkládají do nového elektro zákonu z letošního roku. „Zákon se zaměřuje na výrobce obcházející plnění svých povinností, stanovuje jasná a spravedlivá pravidla,“ hodnotí Valent.    

Byrokracie a legislativa – překážky zpětného odběru?

Potřebu kvalitní legislativy zdůraznili také další hosté. Ivana Svobodová z České inspekce životního prostředí nastínila problematický vývoj v české legislativě. Nedostatečná legislativa doposud velmi limitovala například efektivní kontrolní činnost úřadu a sankce pro nepoctivé kolektivní systémy.  Nutnost další zákonné úpravy, správné vymezení pojmů a oblastí činností musí být prioritou pro zkvalitnění Českého systému sběru.

Naopak bývalý obecní starosta a místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík ohodnotil vývoj zpětného odběru v obcích jako úspěšný. Vyjádřil velkou spokojenost s fungováním systému: „Když se na to dívám jako starosta, tak je velmi dobře, že tento systém existuje. Byť obce mají mnohdy omezené možnosti, jak donutit své občany třídit. Obce však mohou přispět především názornou agitací, osvětou a nejdůležitěji mohou pracovat s mládeží,“ řekl. Na úrovni obcí připomenul potřebu osvěty a práce s mládeží, o kterou se aktivně snaží ASEKOL. Na druhou stranu Gazdík upozornil na vysokou byrokratickou zátěž spojenou s recyklací, která může představitele obcí demotivovat. Gazdík v závěru poděkoval kolektivním správcům: „Zpětný odběr elektra funguje mnohem lépe než u ostatních komodit odpadů,“ uvedl.    

Uvolněná panelová diskuze plná zajímavých hostů

Po odpolední pauze zpříjemněné obědovým rautem následovala panelová diskuze moderovaná Martinem Veselovským. Počáteční problémy se zvukovou technikou účastníci snesli s lehkostí vyvažovanou pohotovým vtipem moderátora Veselovského. Panelu se účastnili přednášející z první části dne a přizvaní odborníci Michal Mazal, zástupce Asociace spotřební elektroniky, Jan Kořán, právní expert na odpadovou problematiku, Petr Miller, předseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovina a Pavel Drahovzal, předseda Svazu měst a obcí ČR.

Výhled do budoucnosti a pochvala pro kolektivní systémy

Diskuze se symbolicky, při příležitosti desetiletého jubilea v České republice, věnovala pohledu do budoucnosti. V úvodu se moderátor dotázal, zda jsou vůbec potřeba kolektivní systémy? Účastníci se shodli, že se jedná o nejlepší možnou variantu. „Kolektivní systémy jsou spolehlivým, odborným partnerem municipalit a naopak,“ prohlásil Drahovzal. Ačkoliv převládal názor, že by zpětný odběr měl zajistit výrobce, splnění úkolu nebude možné bez v rovnocenného partnerství s ostatními aktéry.

Společně se diskutující zamysleli nad možností zavedení koordinačního centra v České republice po vzoru Slovenska a Rakouska. Tento systém v sousedních zemích dlouhodobě existuje jako koordinační a informační nástroj. „Deset let tady funguje nějaký systém sběru. Kolektivní systémy si vytvořily vlastní pod-systémy, jako jsou červené kontejnery, a řadu jiných podob sběru,“ hodnotil advokát Kořán. Přenesení modelu do České republiky by se tedy neobešlo bez komplikací.

Diskuzi nakonec rozvířila otázka budoucnosti nadějného konceptu re-use, jehož principem je opětovné využití výrobku. Mnoho z nás si neuvědomuje, že koncept re-use již dávno funguje. V Evropě jej známe z bazarů, vetešnictví, z bleších trhů. Bude sice široce podporovaným konceptem a výzvou pro další desetiletí, zatím ale neexistuje odpověď, jak jej legislativně podchytit. Zde se tak hodí úvodní slova Thomase Lindhqvista: „Nesuďte možnost budoucích změn.“

V debatě panovala shoda, že český zpětný odběr prošel vývojem a dospěl na dobrou, nikoli vynikající úroveň. Není však záhodno usnout na vavřínech. Evropská unie prostřednictvím direktiv nás nutí naopak k nasazení mnohem většího úsilí ve sběru i v následných činnostech.

Prezentace řečníků ke stažení zde:

Československého exilu 2062/8, Praha 4
Telefon: +420 234 235 111
E-mail: info@asekol.cz

Ochrana osobních údajů